Ratanový nábytek si pomalu, ale stále získává větší popularitu. Mnozí ho spojují s rákosím, ale jde zcela o jiný materiál. Termín ratan (latinsky Calamus rotang) pochází tropických pralesů z Malajsie, tedy z jihovýchodní Asie, kde se mu říká rotan nebo rotáne, kde roste v pralesích jako liána.
Ratan je ve světě také známý pod názven manila nebo malacca, což vychází z pojmenovaní přístavů, odkud se dodával, Manila a Malacca City, ale také jako manau z malajského rotan manau, obchodního jména pro Calamus manan canes.
Popis ratanu jako rostliny
Jde o rostlinu, která roste ze země a popínavá se po vyšších stromech, které využívá pro svou podporu. Měří v průměru od jednoho do sedmi centimetrů a její šlahouny dosahují délky až přes dvě stě metrů. Pro svou délku má rostlina osobitý způsob práce s vodou, kdy kořenový systém dokáže při přívodu vody vhánět ji do rostliny pod vysokým osmotickým tlakem, ale svou stavbou rostlina dokáže tento tlak udržet natolik, že zabrání vlastnímu roztrhání vodním sloupcem. Navíc pevný povrch brání odpařování vody.
Výroba nábytku
Ratanové dřevo je velmi lehké a ohebné, proto se hodí na nábytek, kterým se pohybuje. Před zpracováním je nutné materiál ponořit a aby byly silnější výhonky pružnější, je třeba je napařovat zejména parní nebo horkovzdušná pistole. Vlhký a napařený ratan se stává měkkým a dostatečně elastický je vhodný pro splétání .Po impregnování v oleji se z něj proto pletou zejména koše, ale také třeba hole, klepadla na koberce, rákosky nebo deštníky. Vyrábějí se z něho ale i stoly a stolky, židle a židličky, křesla a křesílka. Pro svou odolnost vůči vlhkosti se ratan hodí zejména na výrobu nábytku na balkóny a hlavně na zahradu. Dnes se s ratanem můžeme setkat i v koupelnách a v zimních zahradách.
Ze silnějších stonků, ze kterých se dělají pásy, se pak vyrábí robustnější nábytek. Ratan se po zpracování může také barvit.
Vlastnosti ratanu
Ratanový nábytek nevyžaduje žádnou speciální péči. Na některé vyplétané části je ale třeba dát pozor, aby se neuvolnily. Zahradní nábytek z ratanu ale vyžaduje klasické čištění, stačí k tomu klasický hadr nebo vysavač. Doporučuje se později se občasné zvlhčení ratanového nábytku vodou rozprašovačem nebo otřením vlhkým hadříkem, aby nedošlo se neztrácela jeho přirozená pružnost. Nemělo by se to však přehánět, protože za delší dobu by mohl materiál ztuhnout a zkřehnout. Jako rada „babiček“ se uvádí přidávání do vody trochu sedlového mýdla, protože pak zůstává ratan ohebnější.
Ratan oproti dřevu nepraská, ale na konci má snahu se roztřepat, což může při uvolnění této části způsobit poranění.
Závěr
Ratanový nábytek se vyrábí v několika řadách, od běžného po luxusní ratanový nábytek (třeba kombinace s mahagonovým dřevem). Díky moderním technologiím se přírodní ratan dnes nahrazuje umělým, který je od něho takřka k nerozeznání a navíc odolává povětrnostním vlivům ještě více a vyžaduje ještě méně údržby. Při srovnání ratanu s dřevem má ratan nevýhodu, že nemá takovou hmotu, ale vytváří jen pruty. Proto se doporučuje, když s nám chceme vybavit určitý prostor nebo místnost, z estetického hlediska nemíchat tyto ratan a dřevo, popřípadě ratan s jinými materiály, ale využít možnosti nákupu celých sestav (jídelní soupravy, zahradní i vnitřní sedací soupravy).
