Lucerna? Asi si každý vybaví známou stejnojmennou divadelní hru Aloise Jiráska, ale i ta se ale jmenuje po svítícím zařízení. Ale pod pojmem lucerna se rozumí i tak více svítidel, třeba lucerna osvětlující v minulosti chodníky měst, lucerna svítící na kočárech a podobně. Známé je i z minulosti pojmenování určitých domů podle červené lucerny.
Všeobecně aby bylo svítidlo lucernou, musí splňovat základní podmínku, že jeho zdroj světla je chráněn vnějším „obalem“ před povětrnostními vlivy. Většina luceren má od paměti kovovou, dřevěnou, keramickou či jinou kostru na půdorysu čtverce či obdélníku, nebo šestihranu a kruhu, a světlo září dnes většinou přes skleněné destičky, mnohdy barevné. Dřív, když ještě sklo bylo drahé, se používal třeba pergamen, ale světlo bylo velmi slabé.
Druhy luceren
Pokud budeme ctít tradici, začneme lucernami se svíčkami. Jejich výhodou je, že mohou svítit kdekoliv, jen je potřeba svíčky doplňovat a zapalovat. V konstrukce je třeba pamatovat na odvod spalin a přívod čerstvého vzduchu. Elektrické se tvarem nemusí lišit, plynové jsou dnes již vzácností. Podle umístění a instalace jsou závěsné, nástěnné a sloupové (kandelábry). Podle materiálu jsou většinou kovové, ale setkáme se i s keramickými. Konečně jsou lucerny i dekorativní, čímž myslíme to, že mohou mít netradiční tvar. A pokud si pletete pojem lucerna a lampa, tak lampa nemá chráněný zdroj světla ze všech stran. Přesto díky šikovným výtvarníkům se rozdíly mohou velmi smazávat. Většina přenosných luceren mají na vrchu kruh či háček na zavěšení, případně oko pro uchopení rukou.
Lucerna do exteriéru
Lucerny si většinou dáváme ke vstupu, kde její umístění má rustikální charakter. Můžeme ji mít na sloupku umístěného na kamenné zídce, pověšenou nad vstupními dveřmi, ale také v řadě kolem přístupového chodníku. Pokud máme zahradu, její instalace může být mnohostranná, opět kolem cestiček, v altánku, nebo kolem sezení u krbu. Lucerny v zahradě mohou mít i jiné tvary, třeba vycházejí z asijských předloh.
Lucerna v interiéru
Interiérové lucerny nemusí mít tak přísně chráněný zdroj světla, protože zde nepůsobí povětrnostní vlivy, a jsou většinou nástěnné, nebo postavitelné na nějakou plochu. Nevýhodou luceren je, že jejich světlo není většinou možné směřovat do určitého místa, šíří ho kolem sebe skoro ve všech směrech stejně. Dnes už se lucerny nepoužívají jako ústřední svítidlo, možná v historických či historizujících prostorách na lustru ve skupině.
Dekorativní lucerny
Dnes jsou lucerny dekorativní již vždy, ale lucerny se mohou použít i jinak, než jen ke svícení. Menší lucerničky jsou vhodné do dětského pokoje, a hračku či sošku broučka si nelze představit bez malé lucerny v ruce. V dětských pokojích se budeme snažit tato dekorativní svítidla, se kterými si mnohou děti hrát, nevybavovat svíčkami a v případě elektřiny jen slabým proudem a napětím, aby nedošlo k úrazu.
